V Praze 12 se děje něco velmi krásného. Občané si znovu připomínají, že demokracie není jen pojem, ale že ji tvoří právě oni. Někdy hlasitě, jindy s úsměvem.

V Komořanech se lidé postavili za svou čtvrť s odvahou a vytrvalostí. Nechtějí, aby středem obce procházela výpadovka na okruh, která by z Komořan udělala tranzitní koridor pro další tisíce aut denně. A tak se v krátkém čase spojilo přes 290 občanů, kteří pověřili docentku Hanu Bartošovou, aby proti tomu jejich jménem podala námitku. Jejich hlas byl věcný a velmi lidský: „Rádi bychom žili v místě, které není zkratkou mezi dvěma dálnicemi.“

Z online debat je znát, že tyto obavy sdílí řada lidí. „Dočasná řešení“ totiž často zůstávají natrvalo a každodenní život mezi kolonami aut s přechody pro školáky a tíhou rostoucí výstavby není to, co by Komořanští chtěli jen tak přejít. A je obdivuhodné, kolik lidí se aktivně zapojilo – i přes časový tlak, souběh akcí a někdy i zmatek v tom, kdy a jak potřebné dokumenty podat. Udělali maximum. A to je síla občanské společnosti.

Na Kamýku se lidé angažovali jiným způsobem – něžně a vtipně. Když se na Jasné rozsvítil vánoční strom, sousedé předali starostovi jediné přání: Ježíšku, jsme tu znova, Jasná stačí dvoupatrová. A dodali otázku: „Kdo naše přání splní dřív – Ježíšek nebo radnice?“

Těžko říct. Jisté je jedno. Za těmito přáními stojí skuteční lidé. Vědí, že změna začíná často nenápadně: podpisem, sousedským sdílením, krátkou zprávou na Facebooku, společným nápadem, úsměvem u vánočního stromu. A především vírou, že i malé gesto může vést k velkému rozhodnutí – na Jasné k uhájení dvou pater obchodního objektu a v Komořanech k bezpečné, klidné ulici bez kolon aut.

Třeba se nám takové malé zázraky podaří v novém roce uskutečnit společně.

PhDr. Bc. Daniela Rázková
zastupitelka za Změnu pro Prahu 12