Páteční diskuse v Modřanském biografu o tom, jak můžeme bojovat proti násilí, s poslanci Barborou Urbanovou a Karlem Dvořákem přinesla řadu podnětů k zamyšlení.
Silně se mnou rezonovala myšlenka, že nemáme čekat, až věci kolem nás změní někdo jiný. Stejně jako důraz na bezpečné dětství, ochranu zranitelných lidí a na systém, kterému mohou oběti skutečně důvěřovat.
Právě důvěra v instituce je podle mě zásadní. Ochrany by se člověk neměl domoci až ve chvíli, kdy je dostatečně silný, aby si ji dokázal vybojovat sám.
Mluvilo se také o tom, že dnešní doba často podporuje spíš konflikt než dialog. Přitom právě schopnost spolu mluvit, hledat řešení a starat se i o bezpečný veřejný prostor může být cestou ke společnosti, ve které se lidé nemusí bát ozvat.









